Kontext a řada
Akai GX-75 MK.II pochází z přelomu 80. a 90. let a patří do vyšší střední třídy kazetových magnetofonů japonské značky Akai, do řady GX, která zahrnovala modely GX-65, GX-75 a vlajkovou loď GX-95. Jde o druhou generaci tohoto modelu (MK.II), jež oproti původní verzi z konce 80. let přinesla řadu drobných, ale funkčně důležitých vylepšení. Podle dostupných technických přehledů se MK.II verze vyznačuje plným Dolby bypassem a diskrétním nastavením azimutu, na rozdíl od první verze. Zároveň byly u MK.II odstraněny některé vlastnosti první verze, kterým se vytýkal použitý zesilovač pro přehrávání, a přibyla přítlačná destička v kazetovém prostoru omezující vibrace pásky. GX-95 MK.II je pak prakticky totožný přístroj doplněný o dřevěné boky a dálkové ovládání.
Technické řešení
Srdcem stroje je třípáskový, třímotorový transport s dvojitým kapstanem a přímým pohonem, doplněný o slavné GX hlavy – jednokrystalové feritové hlavy zapouzdřené do extrémně tvrdého skla, které mají díky tomu vysokou odolnost proti opotřebení. Uživatelé v diskusních fórech tuto konstrukci opakovaně chválí: jde o skvělý magnetofon s velmi dobrými parametry, přičemž skelně-feritové hlavy mají mít dlouhou životnost. Deck podporuje pásky typu I, II i IV (metal), pracuje s Dolby B/C a systémem HX-PRO pro potlačení ztráty vysokých kmitočtů při nahrávání na plný výkon. K dispozici je přímý CD/DAT vstup, vestavěný testovací generátor pro ruční kalibraci vůči konkrétní pásce, digitální počítadlo s pamětí a plnou logikou ovládání transportu reagující na sebemenší dotyk tlačítka. Zajímavostí je funkce poloviční rychlosti přehrávání, využívaná při přesném stříhání nahrávek mezi značkami A a B.
Zvukový a uživatelský charakter
V provozu působí GX-75 MK.II jako promyšlený, klidně běžící přístroj s motorizovaným zásuvným mechanismem kazetového prostoru a přehledným panelem s vícebarevnými špičkovými ukazateli úrovně. Uživatelé oceňují především neutrální, čistý zvuk a solidní chod mechaniky – jeden z recenzentů popisuje dojem po prvním otevření skříně slovy, že první dojem je velmi pozitivní, bez nepříjemných zvuků chodu, a přístroj působí i uvnitř na japonský spotřebitelský výrobek celkově solidním dojmem. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že jde o třicet let starou mechaniku – běžně se u ní setkáváme s ztvrdlým mazivem na ramenech přítlačných koleček, které brání hlavovému můstku v pohybu, a samozřejmě i s dosluhujícími řemeny a pryžovými kolečky, jak popisují opakovaně uživatelé servisních fór. Někteří technici zároveň upozorňují, že kalibrace pro odlišné značky pásek nebývá univerzální a přístroj je vhodné doladit na konkrétní typ kazety, kterou budete používat.
Pro koho se hodí
Tento magnetofon je určen pokročilejšímu posluchači a sběrateli analogové techniky, který ocení klasickou japonskou konstrukci s třemi hlavami, možnost ruční kalibrace nahrávání i schopnost pracovat se všemi běžnými typy kazet včetně metalových. Hodí se jako centrální kazetový deck v systému spíše střední až vyšší třídy, ne však jako přímý konkurent špičkových Nakamichi decků – je to spolehlivý, dobře vybavený a cenově zajímavý přístroj pro poslech i archivaci starších nahrávek, u kterého se ale vyplatí investovat do servisní prohlídky a případné kalibrace na zamýšlený typ pásky.
Co říkají recenze
Diskuse na fóru Tapeheads.net hodnotí GX-75 MK.II převážně kladně – uživatelé opakovaně píšou, že jde o skvělý magnetofon s dobrými parametry a dlouhověkými skelně-feritovými hlavami, a v jiném vlákně přístroj označují za skvělý a z nějakého důvodu podhodnocený s velmi dobrými naměřenými hodnotami kolísání rychlosti. Objevují se ale i kritické hlasy: recenzent na HiFi Engine u konstrukce kazetového prostoru a základny hlav v porovnání s konkurenčním Lux K-10 uvádí, že se u mechaniky "šetřilo" a provedení kazetového prostoru a základny hlav je ve srovnání s Lux K-10 vyloženě slabé. Německé Bandmaschinenforum pak po podrobném přeměření upozorňuje, že největší slabinou přístroje je omezená schopnost přizpůsobit se páskám různých výrobců – tovární seřízení neumožnilo dobře odladit pásky jako BASF Chromdioxid nebo Fuji ZII, zatímco činitel zkreslení se navíc u nevhodného materiálu pásky lišil mezi kanály až o dvojnásobek a při nevhodné pásce dosahoval až 8 %. Jiný uživatel téhož fóra také zaznamenal u svého kusu výraznější teplotní driftování rychlosti pásky, mnohem větší než u srovnávaných Nakamichi decků.
