Disky

Kontext a řada

DVD-Audio (DVD-A) představuje formát optického nosiče, který koncem 90. a na počátku 2000. let vyvinulo konsorcium DVD Forum jako přímého nástupce kompaktního disku pro náročné audiofilské použití. Nejednalo se o produkt jediného výrobce, nýbrž o otevřený standard, který následně licencovaly desítky lisoven a hudebních vydavatelství – od Warner Music přes Universal až po specializovaná audiofilská studia jako Chesky Records nebo Silverline. Nabízené disky v této kategorii tak typicky pocházejí z katalogů hudebních vydavatelství, která v éře DVD-Audio vydávala remastrovaná alba i zcela nové nahrávky určené výhradně pro tento formát. Řadí se do stejné generace vysokorozlišovacích audio nosičů jako konkurenční SACD, s nímž formát DVD-A po dobu několika let sváděl tzv. formátovou válku o přízeň audiofilů.

Technické řešení

Formát využívá fyzickou strukturu klasického DVD disku s kapacitou 4,7 GB na jednu vrstvu, u dvouvrstvých a oboustranných variant pak 8,5 GB, respektive až 17 GB u kombinovaných provedení. Zvukový záznam je kódován bezztrátově pomocí kompresního algoritmu MLP (Meridian Lossless Packing), který umožňuje na disk umístit vícekanálový zvuk bez ztráty kvality. Maximální parametry dosahují bitové hloubky 24 bitů a vzorkovacího kmitočtu 192 kHz při stereofonním záznamu, u vícekanálového prostorového mixu (5.1) se kmitočet obvykle snižuje na 96 kHz kvůli datové náročnosti. Disk může nést až šest diskrétních kanálů, což umožňuje plnohodnotné prostorové ozvučení nezávislé na maticovém dekódování používaném u starších surroundových formátů. Přehrávání vyžaduje kompatibilní DVD-Audio přehrávač s dekodérem MLP a odpovídajícími analogovými nebo digitálními výstupy, případně univerzální přehrávač schopný číst i formát SACD.

Zvukový a uživatelský charakter

V praxi nabízí DVD-Audio znatelně jemnější rozlišení a širší dynamický rozsah než běžné CD, což se projevuje především u akustických nahrávek, orchestrální hudby a nahrávek s důrazem na prostorovost. Vícekanálové mixy dokážou při správně sestaveném ozvučení vytvořit přesvědčivý dojem koncertní síně nebo studiového prostoru. Ovládání z pohledu uživatele odpovídá běžnému DVD videu – disky obsahují jednoduchá menu pro výběr stopy, zvukového formátu (stereo/surround) i doprovodných video materiálů, které bývaly na těchto discích běžně přidávány jako bonus. Nevýhodou je citlivost na kompatibilitu přehrávače a nutnost připojení přes vícekanálové analogové výstupy, pokud přehrávač nepodporuje přenos MLP přes digitální rozhraní.

Pro koho se hodí

Disky DVD-Audio ocení především sběratelé a audiofilové, kteří již vlastní nebo hodlají provozovat univerzální přehrávač s podporou tohoto formátu a chtějí rozšířit svou hudební knihovnu o historicky významné vysokorozlišovací nahrávky. Vzhledem k ukončení produkce nových titulů jde dnes především o doplněk sbírky nebo alternativu k novějším streamovacím hi-res formátům, nikoli o hlavní zdroj hudby pro běžného posluchače.