Kontext a řada
Counterpoint Electronics byla kalifornská značka, která si jméno vybudovala hlavně hybridními lampovými zesilovači a předzesilovači řad SA a NP. Digitální sekce firmy vyvrcholila právě modelem DA-10 – nešlo o jediný uzavřený přístroj, ale o otevřenou koncepci „mainframe“ D/A převodníku. Hlavním tématem této řady je modulární topologie DAC, kterou Counterpoint používá, a s ní spojené zvukové rozdíly mezi jednotlivými moduly. Proto se na trhu setkáte s několika verzemi – DA-10, DA-10UA, DA-10st i pozdější DA-10A vyráběnou pod značkou Alta Vista Audio, která na koncept po zániku Counterpointu navázala.
Technické řešení
Jádrem přístroje je odnímatelná DAC karta, kterou lze podle chuti a rozpočtu měnit. DA-10 je vlastně „mainframe“, do kterého se instalují různé DAC desky – přijde-li lepší převodník, starý se jednoduše vymění za nový, případně lze zvolit desku, která lépe ladí se zbytkem systému. Uživatel si tak mohl vybrat mezi vícebitovým UltraAnalog D20400, Analog Devices AD1862, delta-sigma čipem Crystal CS4328 nebo hybridním Burr-Brown PCM69. Uvnitř DAC čipů se nepoužívá operační zesilovač, takže není potřeba záporná zpětná vazba, která zvuku škodí, a dosahuje se přirozenější reprodukce. Digitální rozhraní využívá tehdy nový přijímací čip CS8412 od Crystal Semiconductor, který snižuje jitter ovlivňující přesnost digitální části na čtvrtinu obvyklé hodnoty. Přední panel navíc nese DAC trim umožňující jemné doladění linearity. Celý přístroj je zabudován do robustního, štíhlého šasi s atraktivním čelním panelem a na první pohled připomíná spíš předzesilovač – nabízí totiž víc funkcí a ovládacích prvků než většina digitálních procesorů.
Zvukový a uživatelský charakter
Zvuk DA-10 se výrazně měnil podle vsazené karty, což byla jeho hlavní devíza i riziko zároveň. V přímém srovnání s tehdejším Bel Canto DAC1 byl Counterpoint jasnější, ale díky nezrnitým výškám nepůsobil agresivně, a jeho zvuková scéna byla průhlednější a lépe zaostřená. Basy byly lépe definované a váhově plnější, konkurenční přístroj působil v porovnání trochu zastřeně. Ovládání odpovídá dobovému vysoce feature-rich přístroji – přepínání vstupů, invertování polarity, digitální tape-loop i možnost fyzicky vyměnit zvukový charakter přístroje výměnou karty, což z DA-10 dělá spíše „stavebnici“ než uzavřený produkt.
Pro koho se hodí
DA-10 je typický přístroj pro zkušeného audiofila, který si rád hraje se zvukem a nebojí se otevřít víko a experimentovat s různými DAC kartami. Hodí se do vintage high-endových systémů postavených kolem CD přehrávačů s koaxiálním nebo optickým výstupem, ideálně v kombinaci s lampovou elektronikou, k níž má Counterpoint historicky blízko. Není to volba pro uživatele hledajícího moderní streamovací funkce, USB vstup nebo podporu vysokých vzorkovacích frekvencí – jde o čistě retro řešení pro Red Book CD, které oceníte především pro jeho flexibilitu a charakteristický, „obrazově“ čistý zvukový projev.
Co říkají recenze
Časopis Stereophile ocenil u DA-10 s kartou AD1862 především průhlednou a dobře zaostřenou zvukovou scénu, na druhou stranu při měření odhalil konkrétní problém s kvalitou: při spektrální analýze výstupu na úrovni −90 dB zjistil na jednom kanálu velkou, 15dB chybu linearity, což vedlo recenzenta k pochybnostem o kontrole kvality výroby u Counterpointu, protože chyba se opakovala na dvou po sobě testovaných vzorcích. Naproti tomu na dobových diskusních fórech se objevovaly i výrazně pozitivnější ohlasy – jeden z uživatelů skupiny rec.audio.high-end tvrdil, že DA-10 obstál i proti mnohem dražším převodníkům a zasloužil by si lepší hodnocení, než jaké mu tehdy Stereophile přiřadil. Vlastník upgradované verze DA-10A s kartou Rapture 24/96 pak popisoval, že po výměně karty CD najednou znělo podstatně hudebněji.
